BIODANZA - NÁVRAT K CELISTVOSTI

26.07.2023

BIODANZA - už jsi slyšel/a co to je ?

 Proč bych měl/a tančit Biodanzu? A co mám čekat?

Na mých stránkách můžeš vyhledat, že je to propracovaný taneční systém, který vznikl v šedesátých letech minulého století v Brazílii a spoustu všeobecných informací. 

Ale já chci dnes věnovat pozornost tomu, 

jak probíhají lekce Biodanzy, jednotlivé Vivencie / taneční prožitkové cesty/.

I když Tě milý/á čtenáři/čtenářko musím upozornit.

Slovy nejde dost dobře vyjádřit, co můžeš na této lekci prožít. To se dá jen zažít. 

Ale přesto se pokusím, přenést do slov alespoň záblesk celého prožitku. / prožitky jsou samozřejmě individuální na škále od: "cítím se trapně"  po "tohle je ráj na zemi."/

Vždy to závisí z jakého místa v životě přicházím, s jakými vzorci - co je pro mě normální a co už ne. V jakém prostředí jsem vyrostl/a, kým nebo čím jsem se stal/a, a jakým tématem života právě procházím.  

Je důležité udělat první krok.

Jednotlivé lekce se nazývají Vivencie - intenzivní prožitek TADY a TEĎ čas v prostoru BYTÍ.

Pro mě je to čas propojení se sama se sebou, setkání s druhými lidmi, objevování a nalézání otisků života. Je to spojení s prvotním pohybem života a jeho pulsací. 

Spojení s inteligencí života a jeho moudrostí skrze moje tělo.

Každý tanec je pozváním. 

Některý tančíš sám/a a jiné společně ve dvou, v malé skupince. Učíme se poslechem i vizuálně, abys mohl/a vnímat hudbu a pohyb. Každý se učí jiným způsobem. 

A tak se postupně více uvolňuješ a nacházíš svoji jedinečnost. 

Osvobozuješ nejen svůj pohyb, hravost, objevuješ rovnováhu v těle, vnímáš svoji sílu, své hranice. 

Neučíme se kroky, choreografie, ale hledáme náš přirozený pohyb a tanec se životem.

První část je většinou o probuzení rytmu a vitální části našeho prožívání.

Cestu začínáme ve společném kruhu. Kruh je symbolem propojení. 

 Přinášíš svoji jedinečnou energii a zároveň vnímáš, jak i Ty jsi důležitou součástí této společné cesty.


Máš prostor vnímat, jak všichni kráčíme svým životem s podobnými výzvami v oblastí vztahů s rodiči, dětmi, partnery. Všichni hledáme své dary, toužíme realizovat naše přání a vize, toužíme po přijetí, lásce, štěstí atd.

Beze slov s pozváním hudby a rytmu začínáš prozkoumávat, jak jdeš svým životem? 

Na co zaměřuji pozornost?

Když přestaneš mluvit a necháš hovořit své tělo, odpovědi přichází z jiného místa. 

Místa, se kterým jsme mnozí ztratili a nebo ztrácíme kontakt.  

Z místa, se kterým nás může propojit jen prožitek. 

Odpovídají naše otisknuté zkušenosti v buňkách, kostech, tkáních. Navracíme se k naší přirozené pulsaci jangové a jinové energie.

Máš pocit, že necítíš rytmus?

Všichni máme rytmus - bije Ti srdce? Vnímáš svůj nádech a výdech? 

Pojď objevovat svůj rytmus  a probouzet schopnost jej propojovat s rytmy ostatních. Rytmus nemůžeš poznat prostřednictvím mysli - musíš ho znovu cítit v těle. Najdi svůj skrytý pulz těla i duše.

Druhá část Vivencie / lekce / aktivuje parasympatikus. 

/ Parasympatikus - část nervového systému, jehož funkce nepodléhají naší vůli, zpomaluje naši srdeční činnost /

Postupným zpomalením se spojuješ s kvalitami plynutí, hlubšího vnímání sám/a sebe. Se svým vnitřním prostorem, vnitřním tancem s emocemi, větším cítěním, uvolněním, odevzdáním.

Melodie nás propojuje s naším srdcem. Vytváří prostor, rozšiřuje, vrací nás zpět k harmonickému propojení, vyladění, do koherence.

Jedna žena se mě zeptala: 

Jak se mám po tak krásném zážitku vrátit domů do " reality "

" Vždyť je to jen útěk z reality. "

V současnosti více než kdy jindy slyšíme o tom, že si svoji realitu tvoříme svým myšlením, tím, co děláme, kam zaměřujeme naši pozornost.

" Cože? Nikdy bych si takový život dobrovolně nevybral/a."

Náš život je ovlivněn už tím v jaké rodině se narodíme, v jaké společnosti a kultuře se utváří naše běžné návyky a myšlení, které přijímáme za nějakou normu. A často, i když pocítíme, že v životě potřebujeme, nebo toužíme jít jinou cestou, nemáme dost odvahy říci jasné jasné NE situacím nebo lidem, kteří jsou pro náš život už nepodporující až toxičtí. 

A naopak jasné ANO novým pozváním života, protože se bojíme změny, něčeho nového a neznámého. 


Jak tím procházet?

Když jsem před mnoha lety začala tančit, dělalo mi to moc dobře. Skrze tanec jsem našla způsob, jak uvolnit nejen tělo, ale i přetlak emocí a pocitů, které se na mě v životě valily – výchova dětí, rodina, práce, partnerský vztah. Ze začátku mi tanec přinášel úlevu a uvolnění přetlaku. Svoji frustraci, vztek nebo bolest jsem přesměrovala a vyjádřila jí v tanci. 

Dovolila jsem si i protančit velké NEVÍM –nevím, jak dál, jaké je moje životní poslání, strachy co si o mně řeknou lidi nebo rodina, když udělám tohle rozhodnutí, nebo jiné.

Postupně jsem si začala uvědomovat a pozorovat, že se něco proměňuje. 

Tak jak se dokáže uvolnit moje mysl a tělo, uvolňují se věci v životě.

Otevírají se nové cesty a možnosti, které jsem nebyla schopná vidět.

Zjistila jsem, že se nemusím jen uvolňovat, ale můžu tvořit. 

Tvořit svoji novou realitu. Nejprve jsem se stala pozorovatelem, kdy jsem se dívala, co vše se v těle probouzí, co se mnou hýbe. 

Za těmito emocemi jsem začala nacházet více energie, živosti, chuti tvořit, žít.

Začala jsem posilovat důvěru ve svoji intuici, sama v sebe. 

Naučila jsem se komunikovat se svým tělem a důvěřovat mu, když mi ukazuje směr, kterým mám udělat další krok.

 Příběh o hluboké životní proměně, se stává i mou realitou. 

Samozřejmě i s hlubokou pokorou, že jsou v životě pozvání, které si úplně nechceme zvolit. Skvělá zpráva je, že i náročným životním obdobím se můžeme protančit s podporou.

A tak tančím. 

Zvu i Tebe tančit svůj život.

 Zvu Tě objevovat a získat vlastní zkušenost a prožitek.

Své nalezené odpovědi a poznání integrovat krůček po krůčku v životě. 

O svém životě rozhodovat ze své hloubky, ze své duše. 

Vnímat jak tvé kořeny a stabilita nabírají na síle. Stejně jako se rozšiřuje v těle láska a uvolnění.

Já jsem mnohokrát to, co jsem zažila na kurzech schovala jen pro sebe, protože ze začátku mi to sloužilo jako podpora. Možná jsem ve své síle vydržela den, nebo týden než jsem se vrátila do všeobecného nastavení strachu a nedůvěry. 

Ale postupně to sílilo.

  Už je jedno, jestli tančím na kurzech v bezpečném prostoru, nebo v běžných okamžicích života.

"Já to co tančím už žiju."

Tančím své mateřství, láskyplné partnerství, naplňující poslání, potěšení a hojnost života. Někdy pláču, jindy se směju, ano někdy tančím i bolest, ale to vše je 

TANEC ŽIVOTA

Srdečně Tě zvu na tuto jedinečnou cestu