Každé ženě sluší, když je šťastná

Miluji sama sebe - učím se být něžně soucitná s tím, kde se v životě nacházím. Přijímám to, co se mi líbí a nebojím se vidět a přijímat i svůj stín. Téma sebelásky a sebepřijetí.

Uzdravuji své kořeny - propojuji se s rodovou linií mámy a táty. Dívám se na vzorce, které si nesu a podle, kterých žiji. Energie tajemství, viny, apatie, nenávisti, lží se neztrácí, ale může pokračovat dál a my netušíme proč. Proč se některé věci dějí právě nám, nebo našim dětem. Jaký vztah mám s rodiči dnes? Snaží se mi rodiče neustále organizovat život, byť jsem dospělá žena? 

Já a mé vnitřní dítě - vyjádření naší dětské duše je často zablokováno během dospívání. To začne ovlivňovat naše sebehodnocení. Kde na cestě do dospělosti jsme se vzdala své pravdy jen, abych zapadla do celku? Dokážu si hrát a dívat se na svět očima dítěte? Jak být znovu spontánní?

Bojím se otevřít srdce a milovat - prožila jsem v životě hodně bolesti a zklamání. Uzavřela jsem srdce, abych se chránila. Už se nechci nechat zranit. Bolest z nenaplnění je vtisknuta hluboko. Je třeba se vrátit do doby vzniku, otevřít skrytou třináctou komnatu a znovu prožít, uvolnit a integrovat naše bolestivé zkušenosti.

Cyklus v mém těle a životě - vědomě prožívám a přijímám svůj cyklus ve svém těle? Je čas odpočinku, čas zrození, čas zrání a aktivity. Je čas propouštění a změny. Cyklus mi pomáhá s větší lehkostí plout na vlnách života. Dnešní doba nás tlačí být stále na vrcholu. Žít jen na vrcholu není možné. Život je cesta i údolím a stínem. 

Miluji své pánevní dno, miluji sexualitu, důvěřuji  - naše negativní životní zážitky, nevyjádřené emoce se ukládají ve svalových tkáních v oblasti pánevního dna a vagíny. To způsobuje stažení a snižuje schopnost prožívat rozkoš. Hluboko v těle skrýváme strach, nejistotu a nedůvěru. Společně se znovu učíme důvěřovat a objevovat poklady, které na každou z nás čekají. Nehledám odpovědi venku, ale hledám je ve svém těle. Naslouchám své intuici, která mě vždy vede správným směrem.

Kouzlo uvolnění - ve svém těle vědomě otevírám prostor a inspiraci. Intuice může skrze mě volně prostupovat. Mé kvality se mohou vynořit na povrch a být prožívány. Staženost blokuje jakoukoli  komunikaci. Nemohu se dostat do kontaktu s inspirací a radostí pokud je mé tělo zamrzlé. Jako první začínám pracovat se svým dechem. Dech je život. Pohyb, dech a hlas otevírá mé tělo.

Rovnováha - uvědomím si, co mi rovnováhu dává a co bere. Učím se s ní vědomě pracovat . Rovnováha v přijímání - dávání, nádech - výdech, práce - odpočinek, příliv - odliv atd. 

Vnímám své hranice - hranice mi mohou pomáhat  a zároveň můj život omezovat. Hranice mi může kdokoli překračovat, pokud je narušuje strach, bolest, vina, malá sebehodnota. Zároveň si největší omezení vytvářím sama ve své hlavě. Pod tíhou konceptů a morálky mám omezený prostor k životu. Sílu a stabilitu svých hranic najdu uvnitř sama sebe. S každým dnem se rozhoduji, jestli bude růst, nebo ji budu ztrácet. Nebojím se s hranicemi hrát a posunovat si je k otevření většího životního prostoru.

Pěstuji v těle rozkoš - nemůžu uvěřit, že prožívat nádherné okamžiky ve svém těle není sobecké, zábava, plýtvání času? Jsem naučená  věnovat pozornost "důležitějším věcem?" 

Je čas dovolit si objevovat možnosti svého těla. Vědomě se otevírat zevnitř a jít orgasmu a extázi naproti.

Odevzdávám se - odevzdání je základem učení, jak pracovat se strachem, že ztratím svobodnou vůli. Vědomé odevzdání znamená otevřít srdce a důvěřovat. Důvěřuji svému tělu, důvěřuji životu, důvěřuji lásce, důvěřuji svému partnerovi. Dovoluji se nechat při milování unést rozkoší. Jen otevřené setkání v lásce napomáhá k prohloubení intimity a vztahu.