Jsi v padesáti zdravý? Pak jsi podezřelý!

 Jsi v padesáti letech zdravý? Pak jsi podezřelý!

 Asi téměř po deseti letech jsem dospěla k názoru, že je čas změnit lékaře. 

Stejně jsem tam chodila jen na tříleté prohlídky zaměstnavatele / které naštěstí zrušili /. 

I kdybych něco potřebovala, k tomuto lékaři bych s důvěrou nešla 

/ zkušenosti moje i členů rodiny /.

Trvalé bydliště se změnilo a tak je třeba najít lékaře v okolí, kde bydlím.

Trošku se sebezapřením vyrážím absolvovat vstupní kontrolu. Lékařku si vybírám dle zkušeností přátel. Paní doktorka, kterou volím, respektuje přání a názory svých pacientů.

Alespoň mně řekla, že moje postoje respektuje.

Jsem v ordinaci, kde je milá sestřička / známá /. Při úvodních procedurách se snažíme pobavit o tom, jak se žije. Nemůžeme ale dokončit ani větu. Stále zvoní telefony, přichází pacienti lékaře, který je na dovolené a tady řeší zástup. Naivně jsem si myslela, že jsou prázdniny a v ordinaci nebude ani noha. Dokončení registrace trvá další půl hodiny, protože mezitím proběhne do ordinace snad pět lidí, deset telefonuje a paní doktorka odpovídá na všechny strany. Vše běží jako na páse.

 Konečně se po odběrech, měření tlaku a srdce dostávám do ordinace.

"Jaké máte problémy?" Odpověď: "Žádné."

"Jaké berete léky?" Odpověď: "Žádné."

"Ani na tlak?" Odpověď: "Ne."

"Jak probíhá menopauza?" Odpověď: "V klidu, pravidelná menstruace každý měsíc."

"To vás budu muset zastřelit" / vtipkuje paní doktorka /

"Nosíte brýle?" Odpověď: "Ne."

"Ani na čtení?" Odpověď: "Ne."

"Zajímavá nemoc v rodině ? Odpověď: "Dlouhověkost."

Na to mi paní doktorka udělá nabídku všech vyšetření, na které mám po padesátce nárok.

"Děkuji, prozatím nemám zájem. Cítím se zdravá a když budu vnímat, že něco není v pořádku, přijdu."

Chvilku se mě p. doktorka snaží přesvědčit, ale když vidí, že jsem neoblomná, tak se alespoň ujistí, že ji nebudu žalovat, kdybych onemocněla. 

Tento systém je tak skvělý, že nabízí prevenci a já jsem nevděčná, že ji nechci využít. 

/ Bohužel, když konkrétní vyšetření akutně potřebujete, mnohdy čekáte i půl roku, pokud nemáte dobré přátele. /

"Ano paní doktorko, beru na sebe zodpovědnost za své zdraví. Děkuji."

 A pod čarou.

Pokud se někomu zdá, že jsem nezodpovědná, tak si dovolím tvrdit, že právě proto, že zodpovědná jsem, píšu tyto řádky. 

Uvědomuji si, že jsem dostala velký dar ve zdraví a genetické výbavě.

Velmi si vážím lékařské pomoci a léků v akutních případech, při operacích atd.

Ale zároveň si dobře vzpomínám na babičku, která se dožila 92 let, jak nejprve používala bylinky, "babské rady" a léčení a díky tomu se několikrát vyhnula operačnímu stolu.

Už několikrát jsem v životě vnímala, že přichází zdravotní problémy.

Ale nejprve jsem začala naslouchat, co mi chtějí říct, co přináší?

A tak jsem změnila v životě hodně věcí.

Teď po oslavě padesátin měním i jídelníček. Protože, když neposlechnu a "zaprasím si", tak mi tělo dá okamžitou zpětnou vazbu.

Ke spokojenosti a zdraví samozřejmě přispívá i to, že dělám práci, která mě naplňuje a kterou miluji. Žiju v partnerství, které vědomě tvoříme každý den.

Propouštím ze svého života lidi s toxickým myšlením a vytvářím si harmonické prostředí pro život. 

To vůbec neznamená, že je vše zalité sluncem. 

Přichází i zkoušky, bolest, zranění. Ale už mám mnoho nástrojů a zdrojů, jak tím procházet. Nečekám, že to "samo" zmizí. Už vím, že nemá smysl to zamknout hluboko v sobě a myslet si, že to tu není. 

Protože tehdy, když si myslíme, že jsme to úspěšně schovali před ostatními i sami před sebou, začne tato energie hluboko v nás hnít a pracovat svým způsobem. 

Je životně důležité ty naše nahromaděné sr˙*čky vypouštět.

Tančím Biodanzu, protože skrze tanec se z těla uvolňuje napětí a stres, chodím do přírody a učím se stále na hlubších úrovních důvěřovat životu.

Nedávno ve mně vzbudila hlubokou nedůvěru v systém zkušenost, kdy jsem pro společnost začala být nebezpečná tím, že jsem zdravá a nejsem ochotná kvůli cestování, vstupu do restaurace nebo na koncert své zdraví odevzdat v tečkovaném šílenství.

Jsem si plně vědomá, že se každý den, může cokoliv změnit. 

Život je křehký.

Vnější nebo vnitřní podnět může probudit dosud spící geny. Už je dokázáno, že každý nosíme velký genetický potenciál darů i nemocí. 

Záleží na prostředí a způsobu života, zda se aktivují nebo ne a to v dobrém i zlém.

Ale stále věřím, že když jsme v kontaktu s tělem, pečujeme o sebe a jsme ochotni dělat změny, ke kterým nás život zve, tak můžeme zrát ve zdraví a ještě si to užívat.

Že život po padesátce neznamená mít doma krabici léků, bez kterých už nemůžu žít.

Život po padesátce je pro mě ještě o větším cítění, laskavosti sama k sobě, milování, udržování rovnováhy, vychutnávání všech barev života v přítomném okamžiku beze strachu.

Protože každý den navíc je DAR.

Jak už někdo moudrý napsal: " Živí z toho nevyváznem, tak proč si to kazit."

A mimochodem, humor a vtípky dlouhověkosti také sluší.